OTÁZKY A ODPOVĚDI

Důvody:

• původní finanční potřeba účastníka se zvýšila (např. chce čerpat úvěr)
• účastník dospořil do výše cílové částky a chce pokračovat ve spoření

Důsledky:

• zaplacení úhrady (poplatku) ve výši stanovené stavební spořitelnou z rozdílu, o nějž se cílová částka zvyšuje
• hodnotící číslo se vypočítává nově k nejbližšímu rozhodnému dni
• podle podmínek stavební spořitelny se může oddálit okamžik přidělení cílové částky
• počátek smlouvy se nemění
• podmínkou povolení zvýšení cílové částky ze strany stavební spořitelny může být přechod na jiný tarif či vzdání se sjednaných úrokových zvýhodnění

Důvody pro snížení cílové částky mohou být následující:

• pokud chce účastník dosáhnout dříve přidělení cílové částky
• z nutnosti snížit měsíční vklad

Účastník může smlouvu o stavebním spoření podle Všeobecných obchodních podmínek kdykoliv vypovědět. V případě výpovědi se vždy posuzuje, zda se jedná o výpověď před uplynutím vázací doby nebo po jejím uplynutí. Při výpovědi po uplynutí vázací doby zůstává účastníkovi nárok na státní podporu vždy zachován. Při výpovědi před uplynutím vázací doby ztrácí účastník nárok na vyplacení státní podpory a je mu stavební spořitelnou účtován poplatek dle platného sazebníku.

Výše pravidelného vkladu závisí na výši cílové částky, tarifu a variantě sjednaných ve smlouvě o stavebním spoření. Účastník však může provádět také mimořádné vklady kdykoliv během roku.

Bytovými potřebami se ve smyslu § 6 zákona o stavebním spoření č. 96/1993 Sb. v platném znění rozumí následující bytové potřeby na území České republiky:

• pro fyzické osoby (za financování bytových potřeb účastníka se považuje i financování bytových potřeb osob blízkých):
  1. výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví
  2. změna stavby na bytový dům, rodinný dům, nebo byt
  3. koupě bytového domu, rodinného domu, nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů, nebo bytu
  4. koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu
  5. splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání
  6. změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na bytovém domě nebo rodinném domě,
  7. vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců
  8. úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání
  9. řešení bytové potřeby uvedené pod body 3. a 4. úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního předpisu
  10. připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního předpisu k veřejným sítím technického vybavení
  11. splacení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod body 1 až 10 s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.
• pro právnické osoby
  1. bytové potřeby uvedené pro fyzické osoby pod č. 1. – 6. a č. 9. včetně splacení úvěru či půjčky použitých na financování těchto bytových potřeb
  2. výstavba sítí technického vybavení.

Uzavřel – li účastník smlouvu o stavebním spoření do 31. 12. 2003, může prostředky z úvěru použít i na financování bytových potřeb podle zákona ve znění platném do 31. 12. 2003, tj.

• získání bytu
• výstavba nebo koupě stavby pro bydlení
• získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení
• změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části včetně případného podílu na úpravách společných částí
• stavební úprava nebytového prostoru na byt
• úhrada závazků s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb

Detailně viz slovník pojmů – bytové potřeby

Překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem stavebního spoření využit pouze na financování bytových potřeb účastníka na území České republiky ve smyslu § 6 zákona o stavebním spoření č. 96/1993 Sb., v platném znění.

Detailně viz slovník pojmů – bytové potřeby

Účastníkem úvěrového vztahu může být:

Dlužník
Dlužník je fyzická nebo právnická osoba, která je povinna věřiteli splatit poskytnutý úvěr včetně příslušenství a sjednaných sankcí. Dlužníkem je vždy příjemce úvěru – účastník stavebního spoření.

Spoludlužník
Spoludlužník je osoba, která je na základě určitého právního titulu povinna splatit stavební spořitelně dluh spolu s dlužníkem. Spoludlužníkem je např. manžel/ka dlužníka v případě, že manželé nemají zúžené společné jmění manželů (SJM).

Přistupitel k závazku
Přistupitel k závazku je osoba, která se podpisem dohody o přistoupení k závazku stává dlužníkem vedle původního dlužníka, a za závazek a jeho úhradu odpovídá s dlužníkem společně a nerozdílně.

Přejímatel dluhu
Přejímatel dluhu je osoba, která podpisem dohody o převzetí dluhu nahrazuje původního dlužníka, přejímá jeho dluh a stává se novým dlužníkem, ve stejném rozsahu povinností a s převzetím všech závazků, jaké měl původní dlužník. K převzetí dluhu je nutný souhlas stavební spořitelny.

Ručitel
Ručitel je osoba, která se zavazuje písemným prohlášením uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí dlužník. Součástí písemného prohlášení je též písemný souhlas manžela/ky ručitele, pokud manželé nemají zúžený rozsah SJM.

Zástavce
Zástavce je osoba, která dala svoji věc nebo finanční pohledávku věřiteli do zástavy, a tím zajistila pohledávku věřitele vůči dlužníkovi.

• výší (měsíční) úložky
• mimořádnými vklady
• předplacením stavebního spoření na několik let dopředu
• vhodnou volbou sjednaného tarifu
• změnou smlouvy (snížením cílové částky, přechodem na rychlejší tarifní variantu)

Při výpočtu hodnotícího čísla (ohodnocovacího) se zohledňují následující kritéria:

• výše uspořené částky a připsaných záloh státních podpor
• výše získaných úroků od začátku stavebního spoření
• varianta/tarif, ve které klient spoří
• výše cílové částky

Hodnotící (ohodnocovací) číslo určuje spravedlivě pořadí při přidělování úvěru ze stavebního spoření. Toto číslo stavební spořitelna pravidelně vyhodnocuje a podle něj je pak sestavováno pořadí. Smlouvy s vyšším hodnotícím číslem mají při přidělování cílové částky přednost.

Přerušením stavebního spoření může účastník řešit dočasné zhoršení své finanční situace (ztráta zaměstnání, nemoc, nástup základní vojenské služby apod.).

Při přerušení stavebního spoření nedochází ke ztrátě dosud připsaných záloh státních podpor, naopak účastník má nárok na připsání zálohy státní podpory i za dobu přerušení, protože prostředky na jeho účtu jsou úročeny a ze získaného úroku mu náleží státní podpora. Je nutné ovšem o této skutečnosti informovat příslušnou stavební spořitelnu, neboť dlouhodobé neuhrazování jednotlivých vkladů na účet stavebního spoření může vést až k výpovědi smlouvy o stavebním spoření ze strany stavební spořitelny.

V případě výpovědi smlouvy po uplynutí tzv. vázací lhůty (5 případně 6 let) od uzavření smlouvy má účastník nárok na vyplacení uspořené částky (vkladů, úroků z vkladů, úroků ze záloh státních podpor) a státní podpory za skutečnou dobu spoření. S veškerými prostředky lze po 5 případně 6 letech libovolně nakládat.

Účastník stavebního spoření musí zaplatit úhradu (poplatek) za uzavření smlouvy ve výši určené stavební spořitelnou. Odvozuje se procentem z cílové částky. Tento poplatek musí účastník uhradit neprodleně po uzavření smlouvy o stavebním spoření.

Smlouva o stavebním spoření se uzavírá na určitou cílovou částku, která vyjadřuje celkovou budoucí potřebu finančních prostředků pro realizaci bytových potřeb účastníka stavebního spoření. Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení úhrad účtovaných stavební spořitelnou a případně daně z příjmů z úroků. Výši cílové částky určí účastník po dohodě se stavební spořitelnou. Její maximální výše není jinak omezena, stavební spořitelny zpravidla stanoví pouze minimální výši cílové částky.

Podle zvolené varianty/tarifu se řídí moment přidělení cílové částky, má vliv na délku splácení úvěru a na výši měsíční umořovací splátky úvěru.

Výběr tarifní varianty závisí na tom, zda má účastník v úmyslu využít úvěru ze stavebního spoření k financování bytových potřeb, v jakém časovém horizontu a jak vysoká je jeho plánovaná finanční potřeba.

Záloha státní podpory je ode dne připsání na účet rovněž úročena.

Nárok na připsání záloh státní podpory na účet účastníka vzniká účastníkovi vždy k 31. 12. každého roku. V lednu roku následujícího probíhá ve stavebních spořitelnách roční účetní uzávěrka. Ministerstvo financí ČR určí stavebním spořitelnám lhůtu pro uplatnění nároků na státní podporu. Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti. Stavební spořitelna pak musí zálohy státní podpory poukázané ministerstvem připsat na účty účastníků do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.

Podmínkou výplaty státní podpory účastníkovi je, že po dobu šesti let ode dne uzavření smlouvy (tzv. "vázací doba") nebylo nakládáno s uspořenou částkou; nárok na výplatu státní podpory přitom náleží jen za dobu spoření.

Maximální výše státní podpory činí Kč 1.000,– ročně na jednoho účastníka stavebního spoření splňujícího podmínky nároku na státní podporu, což odpovídá ročně uspořené částce Kč 20.000,– celkem na všechny jeho smlouvy s požadavkem na státní podporu. Účastník může státní podporu požadovat současně na více smluv o stavebním spoření; zálohy státní podpory se pak vypočítávají jako 10 % ze skutečně uspořené částky na každou smlouvu a přednostně poukazují na smlouvy uzavřené nejdříve až do vyčerpání ročního maximálního limitu státní podpory.

Částka úspor na jednotlivou smlouvu přesahující Kč 20.000,– v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření, jestliže účastníkem uzavřená smlouva obsahuje po celou dobu svého trvání prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Účastník má právo jednou do roka provést u každé smlouvy jednostrannou změnu tohoto prohlášení, avšak vždy pod sankcí nevratné a trvalé ztráty výhody převodu uspořené částky nad limit do dalších let pro účely výpočtu záloh státní podpory na tuto smlouvu.

Detailně viz slovník pojmů – státní podpora

U smluv uzavřených do 31. 12. 2003:
Každý účastník stavebního spoření, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem v ČR a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem ČR. Státní podporu může tedy získat i cizí státní příslušník, pokud splňuje uvedené podmínky. Právnické osoby nemají na státní podporu nárok.

U smluv uzavřených od 1. 1. 2004:
Státní podporu může získat pouze účastník stavebního spoření – fyzická osoba, a to občan ČR, dále občan EU, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem ČR, a konečně fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem ČR.

Nárok na státní podporu se posuzuje po celou dobu trvání stavebního spoření, a to za každý jednotlivý kalendářní rok. Nárok za příslušný kalendářní rok zásadně vzniká, pokud účastník po celý tento kalendářní rok splňoval alespoň jednu z výše uvedených podmínek; v kalendářním roce, v jehož průběhu doba spoření začíná nebo končí, však postačí, když účastník splňoval alespoň jednu z těchto podmínek po dobu trvání doby spoření v dotčeném roce.

Do problematiky zasáhlo zavedení nového občasnkého zákoníku (od 1. 1. 2014). Smlouva zemřelého se vždy ukončí a vypořádá. Státní podpora je bez požadavku dodržet stanovenu minimální dobu spoření 6 let přiznána podle uspořené částky i za kalendářní rok, ve kterém došlo k úmrtí.

V průběhu fáze spoření může účastník provádět následující změny smlouvy:

• zvýšení cílové částky
• snížení cílové částky
• případně (dle podmínek jednotlivých stavebních spořitelen) rozdělení cílové částky bez manipulace s vkladem, kdy zůstává zachována státní podpora

Kromě shora uvedených změn může účastník kdykoliv ve fázi spoření měnit tarifní varianty podle nabídky své stavební spořitelny. Při změně cílové částky a změně varianty může být účastníkovi přidělena cílová částka až za 12 měsíců od provedení změny za předpokladu splnění podmínek pro její přidělení.

Účastník stavebního spoření má několik možností, jak spořit. Může spořit pravidelně měsíčně, kvartálně, pololetně nebo i jednou za rok. Dále má klient možnost provádět kdykoliv během roku mimořádné vklady, které mají vliv na dřívější přidělení cílové částky. Může si stavební spoření dokonce "předplatit" na několik let dopředu. Tím si opět zajišťuje dřívější přidělení cílové částky.

Pro každého, kdo má zájem progresivně zhodnotit své finanční prostředky a kdo se rozhodl aktivně řešit bytovou otázku svou nebo svých blízkých. Za osobu blízkou se pro účely stavebního spoření považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.

Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba a právnická osoba. Státní podporu může získat:

• občan České republiky
• občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky
• fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky.

Právnické osoby nemají nárok na státní podporu.

Stavební spoření vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření a úvěrů aktivně řešit vlastní bytové potřeby.

Ukončit smlouvu nezletilého klienta možné je, stejně jako každou jinou smlouvu. Avšak postup upřesňuje legislativa. Výpověď učiní za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce.

Stavební spořitelna bude pro takový krok požadovat schválení opatrovnickým soudem, pokud nebude mít souhlas všech zákonných zástupců dítěte. Zákon stanoví, že je rozhodnutí opatrovnického soudu nutné také v případech, kdy je smlouva v tzv. vázací lhůtě a dítě by přišlo o stání podporu. Pro přesné podmínky je třeba kontaktovat konkrétní stavební spořitelnu.

Proč k opatrovnickému soudu?

• Neshodnou-li se rodiče (všichni zákonní zástupci),
• Smlouva ještě nedovršila 6 let.

V případě, že k soudu musíte, čeká vás:

• Výpověď podaná stavební spořitelně,
• podání Návrhu na schválení právního jednání učiněného za nezletilého příslušnému soudu podle místa trvalého bydliště dítěte (soudy okresní, v Praze obvodní a v Brně městský),
• rozhodnutí soudu,
• doručení rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci stavební spořitelně (účastníkem, zákonným zástupcem),
• výplata naspořené částky (nejdříve po uplynutí výpovědní doby).

Celé řízení není zatíženo žádnými soudními poplatky. Soud během něj zkoumá, zda budou peníze použity ve prospěch dítěte (účastníka smlouvy). K tomu může požadovat doklady a další informace či důkazy.

Základem právní úpravy je ochrana práv dítěte. Do jaké míry však dítě potřebuje chránit před (vlastními) rodiči zvažuje každý soud různě a podle toho v konkrétních řízeních postupuje. Paušální zkušenost v případě výpovědi nezletilce neexistuje.